Od skolních let plyne čas v dešti dotazníků
Jen v rubrikách které už ani statistikům
Nic neřeknou o čem a jak přemýšlíš už spoustu dní

Tvým nápadům schází jen kousek elegance
Jen uhladit jenomže místo tolerance
Ten anonymně úřední hlas tě rázem uzemní

Jsi zřejmě taky z těch co nám by radili, hej ty
Takových jako ty jsme spoustu zažili, hej ty
Co ty si myslíš, máš mlíko u brady, hej ty
Koukej stát v zástupu a čekat v pořadí

Jsi jako já, oba dva plujem stejnou lodí
Den za dnem líp chápeš to, jak to vlastně chodí
V tom světě na kterým bys chtěl rozdávat to poslední

Právě ty kterej se teď skrejváš do davu
Co svý sny vyměníš za levnou zábavu
Ty přece taky máš svý pevný zásady
Nemůžeš přece chtít stát věčně v pořadí

Co hraješ na jisto, rád se nahrbíš
Co myslíš si to, že už dávno všechno víš
O toho holčičí svět sotva zavadí
Nemůžeš přece chtít stát věčně v pořadí
Jsi jako já, oba dva plujem stejnou lodí
Jak je nám víc, chcem být blíž tomu co se rodí
V tom světě kde by každý chtěl rozdávat to poslední