Zas a zas navracím se
S poděkováním času
Noci kdy lidé většinou
Nehýbají se v chvatu

Zas a zas vdechuji
Tak vzácný vzduch ticha
Vím kdo Posílá mi jej
Upřenou mysl v dáli mám

Zas a zas proklínám
Období roční slunce čas
Jsou to hodiny zmaru
Skrz louže vlastních slz v očich
Vidím svět v chvatu

Moje a přece vlastní svá
Místa hoj klenotů oplývá
Brzké záhubě určená místa
Po zarostlém chodníčku
V mlhách za šepotu sborů

Můj čas zas a zas
Každou noc když přichází
Jak vrcholí ve své čistotě
Tak rychle zhyne odchází